Mladí lidé v Evropském parlamentu

V sedm hodin ráno čekala naše třída u školy. Nikdo jiný tam nebyl. Asi to bylo kvůli tomu, že byla neděle a my vyhráli zájezd do francouzského města Štrasburk. Součástí tohoto zájezdu byla návštěva Evropského parlamentu, kde probíhaly diskuze o chodu Evropské unie. To vše v angličtině a francouzštině. Jeli jsme autobusem a ačkoliv trvala cesta přes deset hodin, zadní části autobusu utekla velice rychle. Po páté hodině jsme se již kochali krásami a zvláštnostmi města Štrasburk. V hotelu jsme si rychle vybalili, navečeřeli se a šli ven na večerní obchůzku po městě. Viděli jsme plno krásných budov, například krásně osvětlený klášter.

Večer jsme se ale již připravovali na další den, na důvod proč jsme do Francie jeli – návštěvu Evropského parlamentu. Připravovali jsme proslov a do poslední chvíle přemýšleli, co je na České republice unikátního. Po noci přemýšlení a možná i strachu, co zítra nastane, jsme se probudili, nasnídali a oblékli.

Pak jsme už autobusem vyjeli na místo. Cesta byla tak krátká. Před budovou jsme udělali pár grimas na kameru do školní televize GymBreak a pak již vešli dovnitř, prošli přes kontrolu, která byla ještě drsnější než na letišti. Přivítali nás zde a zavedli do jídelny. A tam to začalo – angličtina. Trošku se rozpovídali a pokud někdo z nás uměl jen základy, tak se neustále ptal a ptal. Povídali nám o programu na den a že si ještě můžeme dojít na snídani.

Po snídani se z rozhlasu ozvala výzva pro zástupce jednotlivých států, kteří budou povídat o jejich rodné zemi. Začalo to nejhorší, sám jsem musel s ostatními zástupci jít do jednací místnosti. Byl to strach z nevědomosti. Nevěděl jsem, co se bude dál dít a bál jsem se, aby se nestalo, že jim nebudu rozumět. Naštěstí jsem všechno pochopil a sedl si jako zástupce České republiky na sedadlo číslo sedm. Po úvodním slovu se šel představit první stát. Ani jsem nevnímal název státu, protože jsem se připravoval na proslov jako druhý. První proslov skončil, začala hrát melodie a vyšel jsem k pultíku. V ruce jsem měl českou vlajku, podíval jsem se do sálu plného lidí a všechny jsem přivítal. O Česku jsem povídal anglicky a hned po těchto proslovech jsem se ptal pana učitele, jak se mu to líbilo. Říkal, že si mě překládal ještě do francouzštiny a němčiny. Opravdu to byl úžasný zážitek, který se jen tak někomu nepoštěstí.

Poté následoval oběd a pak jsme v menších skupinkách pořádali diskuze o budoucnosti Evropské unie, o mezilidských vztazích, míru, svobodě projevu, diskriminaci a dalších. To vše v angličtině. Poté došlo v šest hodin odpoledne v jednacím sálu ještě k vyhodnocení jednotlivých debat. Nakonec zazněla hymna Evropské unie a zástupci jednotlivých států nesli do středu sálu vlajky všech států EU. Tento den byl velice vyčerpávající, v autobuse jsem byl naprosto unavený.

V hotelu se to ale změnilo. S kamarády jsme hráli různé hry a pak šli na discotéku. Celý den jsem si do puntíku užil, byl vážně úžasný.

Ráno jsme se vystěhovali z hotelu a šli ještě prozkoumat město. Viděli jsme plno zajímavých památek a budov, také jsme jeli lodí po řece, odkud jsme si pěkně z pohodlí prohlédli celý zbytek města. Po městě jsme procházeli až do šesté hodiny večerní, poté jsme už jen našli náš autobus a vyrazili zpět do Rumburka.

Ačkoliv jsem se návštěvy Parlamentu velice obával, jsem moc rád, že jsme měli to štěstí a do Štrasburku se se třídou podívali.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *